Benchmarking – Mýty a skutečnost

Jaroslav Nenadál, David Vykydal, Petra Halfarová

Benchmarking – Mýty a skutečnost

Pokud narazíte na internetu na článek týkající se problematiky benchmarkingu, je vysoce pravděpodobné, že bude čerpat z díla Jaroslava Nenadála a kol. „Benchmarking – Mýty a skutečnost“. Z jednoho prostého důvodu – tato publikace je na našem trhu jediná.

Ačkoliv vznikla na akademické půdě, může kniha s podtitulem „Model efektivního učení se a zlepšování“ sloužit jako praktický manuál pro zvládnutí této nelehké – a hlavně v Česku nepříliš rozšířené – disciplíny. Kolektiv autorů v ní navrhl svůj vlastní pětistupňový model benchmarkingu, který se silně opírá o původní model společnosti Xerox a zahrnuje následující fáze:

  1. iniciační (definice potřeb společnosti, výcvik, výběr vhodného modelu, tvorba dokumentovaného postupu benchmarkingu)
  2. plánovací (výběr objektu a partnerů benchmarkingu, plánování sběru dat, uzavření smlouvy s partnerem, sběr dat o výkonnosti partnera)
  3. analytická (analýza nasbíraných dat, příčin rozdílů ve výkonnosti, návrh cílů)
  4. integrační (projednání zjištění, zaznamenání a šíření informací o best practice, odsouhlasení cílů)
  5. realizační (realizace samotných nápravných opatření).

Popis jednotlivých fází obsahuje vedle použitelných metod také doporučení osvědčených postupů. Celou knihou se jako červená niť táhne imperativ podpory a aktivní spolupráce vedení – to je však základem veškerého zlepšování.

Poslední kapitola je věnována případové studii, popisu reálného projektu ve společnosti se změněným názvem. Takto je možné si znovu projít jednotlivé fáze benchmarkingu a pořádně si je „osahat“.

Recenzi napsal Petr Horák