Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)
Text Size
   

Proč se obrátit na odborníky v oboru průzkumu

Obecné heslo „odbornou práci svěřte odborníkům“ platí i v oblasti výzkumu trhu a průzkumů spokojenosti a motivace pracovníků.

„Laik“ může k této práci přistupovat se zaujetím, s pocitem, že má přesnou představu o tom, co se chce dozvědět, na co se chce zeptat. Nemá ale potřebné znalosti metodiky, nemá praxi a zkušenost z předchozích průzkumů, nemohl se poučit z předchozích chyb a problémů. Nechtěně tak může udělat chyby či ztrácet čas objevováním již objeveného. „Laik“ však může k této práci přistupovat i jako jen k dalšímu úkolu – další povinnosti, která mu byla uložena a výsledek tomu potom, bohužel, odpovídá.

Jakýkoliv průzkum je práce s lidmi a je to tedy oblast citlivá na atmosféru a na způsob jakým je prováděna. Pro vaši informaci uvádíme chyby, kterých je snadné se v různých fázích šetření nechtěně dopustit a kterých se náš odborný pracovník umí předem vyvarovat.

 

Chyby při tvorbě dotazníku:

  • nevhodný výběr cílové skupiny, nevhodné zaměření dotazování, nedostatečná či nevhodná segmentace cílové skupiny, nevhodný výběr respondentů/dotazovaných,
  • otázky kladeny bez ohledu na cílovou skupinu, bez důrazu na jednoduchost a pochopitelnost otázek, na snadnost, jednoznačnost a přehlednost zaznamenání odpovědi
  • otázky kladeny bez předchozího dostatečné rozmyšlení : Co se z odpovědí dozvím? Jak zpracuji výsledky? Jak a k čemu použiji výsledky? Pro koho jsou výsledky určeny? Kdo s nimi bude dále pracovat, kdo je bude používat? Na co všechno se chci vlastně zeptat? Ptám se takovým způsobem, aby mi byli dotazovaní ochotni odpovídat? Ptám se takovým způsobem, aby byli dotazovaní schopni porozumět přesně otázce a odpovědět na ni?
  • nezohlednění rozsahu dotazníku a tím i času potřebného na jeho zodpovězení či vyplnění, to ovlivňuje ochotu lidí z cílové skupiny zúčastnit se dotazování , vyplňovat všechny otázky a vyplnit dotazník až do konce tak, aby získaná data byla použitelná
  • „laické chyby“ ve způsobu kladení otázek, nevhodně zvolená metodika dotazování , nevhodně zvolené médium (papírový dotazník, dotazník v elektronické podobě, telefonické dotazování,  on line dotazování …) 

Chyby při provádění vlastního šetření:

  • porušení anonymity dotazování, nedůvěryhodnost provádění šetření, skutečnosti vyvolávající pochybnosti o vhodnosti účastnit se šetření, o možných následcích uvedení pravdivých odpovědí v dotazníku, uvedení  vlastních názorů otevřeným způsobem
  • obavy ze zneužití poskytnutých informací, z nedodržení zákona na ochranu informací a zákona na ochranu osobních údajů,
  • z jakéhokoliv pohledu nevhodná osoba tazatele v typech šetření, kde tazatel je nezbytný a je nutné zaznamenávání odpovědí právě tazatelem, pochybnosti o důvěryhodnosti způsobu získávání dat od dotazovaných
  • problémy s organizací vlastního šetření, problémy vedoucí ke ztrátě části dat
  • nemožnost zaručit konzistentnost provedení celého šetření, zaručit srovnatelnost získaných dat a jejich použitelnost
  • problémy při dodržení stanovených podmínek a kritérií dotazování, problémy při naplnění potřebného počtu dotazovaných z cílové skupiny a jejich potřebného vnitřního rozvrstvení, problémy s dodržením předem stanovených kvót výběru
  • problémy s dodržením časového harmonogramu a tím zajištění konzistentnosti šetření
Chyby při zpracování a vyhodnocení výsledků:

  • nevýhodou a někdy přímo překážkou, která snižuje ochotu respondentů účastnit se průzkumu  je zpracovávání výsledků „člověkem z firmy – členem managementu firmy“, vyvolává obavu z nedostatečné anonymity odpovědí
  • neprofesionální přístup ke zpracování výsledků, k pořízení dat s sebou přináší zvýšení časové náročnosti prováděných prací, nemožnost použití speciálních programů zjednodušujících a urychlujících práci s daty a snižujících chybovost při zpracování dat
  • zvýšená obava ze ztráty dat či jejich části a tím negativní ovlivnění výsledků
  • nevýhodou je nedostatečný nadhled těch, kdo jsou pověřeni zpracováním výsledků, nedostatečná zkušenost s touto prací a nemožnost srovnání s obdobnými typy výzkumů
  •  hrozí nesprávná či zavádějící a nevhodná interpretace výsledků
  • nevýhodou je nemožnost provedení benchmarkingu, nemožnost srovnání výsledků s podobnými firmami, pracujícími ve stejném oboru nebo firmami srovnatelně velkými nebo firmami se srovnatelnou strukturou vlastnictví či organizace firmy apod.
  • neprofesionální přístup ke srovnání výsledků předchozích obdobných průzkumů prováděných v téže firmě, výsledků ostatních poboček/závodů/organizačních složek téže firmy
  • hrozí nevyužití všech získaných informací, nekompetentní pohled na získané statistické údaje a jejich interpretaci
  • často chybí reakce na výsledky, reakce na zjištěné informace, chybí provedení změn na základě získaných výsledků, zjištěných názorů či potřeb, chybí smysluplné využití provedeného výzkumu
  • často chybí zpětná vazba pro dotazované, pro ty, kteří byli ochotni odpovídat či vyplňovat dotazník, čímž je negativně ovlivněna ochota zúčastnit se dotazování opakovaně, sdělit opakovaně své názory, postoje
  • výsledky se nedostanou ke všem osobám, které by s nimi měly dále pracovat, pro které by tyto výsledky měly být informací, kterou dále využijí ve své práci , např. ve vedení svých podřízených

Závěrem je třeba ještě zmínit vhodnost opakování  uskutečněných šetření kteréhokoliv druhu. Jedině opakováním stejného šetření s vhodným časovým odstupem od předchozího šetření můžete dosáhnout toho, že získané odpovědi a z nich získané výsledky můžete porovnávat pomocí časových řad, můžete vidět trendy vývoje těchto výsledků, můžete zaznamenat reakci na vámi provedené změny, které jste uskutečnili i na základě výsledků předchozích šetření, můžete zaznamenat posun v názorech respondentů, atd.

Není vždy nutné a ani účelné provádět opakovaně zcela identické šetření, naopak se vyplatí vždy provést částečnou úpravu či aktualizaci dotazníku při zachování možnosti maximální srovnatelnosti získaných výsledků. I s tímto vám může kvalifikovaně pomoci náš odborný pracovník.

 

Zpět